Rukopisy nalezené v letech 1817 - 1818 obrozenci Václavem Hankou a Josefem Lindou, které dokazovaly starobylost a vyspělost české literatury již v 9. (R. ZeHo) a 13. (R. KráDvo) století - postavena na úroveň základních děl jiných národů (Píseň o Nibelunzích, Byliny). R. KráDvo obsahuje větší epické básně ze slavných českých dějin (Oldřich a Boleslav, Jaroslav), ale i básně lyrické (Jahody, Skřivánek). V R. ZeHo se nalézala především skladba Libušin soud. Ačkoli pochyby o jejich pravosti projevil již např. Josef Dobrovský, za falzifikáty byly prohlášeny až na konci 19. století vědeckou skupinou okolo Masaryka.