Dílo: Labyrint světa a ráj srdce - rozsáhlá alegorická skladba inspirována Danteho Božskou komedií. Poutník (autor) vstupuje branou zrození do města - labyrintu, kde si má zvolit povolání. Na cestě jej doprovází Všezvěd Všudybud (lidská zvídavost) a Mámení (zvyk přijímat cizí názory bez přemýšlení). Mámení nasadí poutníkovi brýle, které zkreslují k lepšímu pohled na skutečnost - on si je však upraví tak, aby jedním okem viděl správně a druhým skrz brýle. Ve městě se hemží lidé, kteří si stále nasazují různé masky - přetvařují se - a honí se za povrchními starostmi. Poutník poznává, že všechna povolání jsou podvod a klam, a chce odejít z města, na výzvu boha se ale uzavírá v Ráji svého srdce, to je symbol víry v boha a náboženského rozjímání. Smyslem díla je poukázat na úpadek lidské společnosti a snaha o nastolení řádu a upřímné víry v boha.